Mořské řasy- Zelenina z

Mořské řasy, zelenina z moře

Ještě před čtyřmi lety by mě nenapadlo, že budu sbírat a prodávat řasy. Vlastně jsem o nich ani moc nevěděla. Prakticky jsem znala mořské řasy jako něco, na čem se dá uklouznout, když se jde člověk z 20 kilovou potápěčskou výstrojí do moře. Nebo něco, co se o vás nepříjemně otírá, když vylézáte po koupání z moře na břeh.

Ale že by je měl člověk jíst? A Proč vlastně? Řasy, jako jídlo, jsem znala okrajově, z japonské kuchyně, z Miso polévky, jako Nori, řasu, kterou se obaluje suši nebo salát Wakame. Vědomě, jsem kvůli jejímu složení jedla pouze sladkovodní Chlorelu, kterou léta užívám vždy při prvních příznacích nachlazení.

Před čtyřmi roky jsem se přestěhovala do Švédska a dostala jsem nabídku sbírat a prodávat místní mořské řasy do restaurací. V tu chvíli jsem se začala zajímat co je vlastně na řasách tak zvláštního, proč jsou tak žádané kuchaři nejlepších restaurací, a to nejen ve Skandinávii.

Zjistila jsem, že řasy se normálně jí v Asii, Evropě i Americe.

Kombu

Zelenina z moře

Mořské řasy jsou vlastně divoká zelenina z moře, alespoň tak jsou označené francouzskou kuchyní. Mořské řasy jsou také často označovány jako super-zelenina, protože obsahují řádově více minerálů a vitamínů, než třeba květák.

Dokonce i malá pravidelná spotřeba mořských řas splňuje denní minerální požadavky dospělého. Ve východních kulturách jsou mořské řasy, především Kombu, zařazovány do jídelníčku po tisíciletí a jsou navíc považovány za zdroj dlouhověkosti.

Obsahují vysoké obsahy vitamínů A, B1, B12, C, D, riboflavinu, niacinu, kyseliny listové, mastných kyselin (zejména omega-3 a omega-6) a nejméně 56 různých minerálů a stopových prvků, jako je železo, měď a jód.

Mořské řasy také obsahují přírodní antioxidanty, bílkoviny a májí schopnost eliminovat z těla těžké kovy. Polysacharidy, obsažené v mořských řasách působí jako vláknina v našem trávicím systému, navozující pocit sytosti a podporující redukční diety.

Kelp, Švédsko

Scandinávské řasy

Skandinávie se vyznačuje poměrně chladnou vodou po celý rok a nízkým obydlením. Moře je zde, na rozdíl od silně obydlených oblastí jinde ve světě, čisté. Důležité pro sběr řas je, aby rostly v čisté vodě, protože přijímají všechny své živiny přímo z mořské vody.

Čistota mořské vody, obsah solí a teplota vody mají velký vliv na obsah funkčních látek v mořských řasách. Mořské řasy, které jíme doma, a ze které sbíráme rostou většinou podél Švédského pobřeží Bohuslänu. Ale pro určité druhy mořských řas, jako jsou Palmaria, jezdíme na nejzápadnější ostrovy Norska. Blog, jak sbíráme řasy najdete na https://www.atlanticus.cz.

V asijských zemích pocházejí z velké většiny z farem. Mořské řasy se lehce pěstují, protože rostou velice rychle a jejich produkce nezatěžují přírodu, protože se nemusí hnojit a naopak, zlepšují kvalitu vody a vytvářejí útočiště pro mnoho druhů živočichů.

Ve Skandinávii naopak farmy na mořské řasy teprve začínají a naprostá většina řas ze Skandinávie stále pochází z divokého sběru. Protože jsou sbírané ve volné přírodě, mají jinou, sytější chuť, než ty asijské.

Ve skandinávských vodách nejsou žádné jedovaté mořské řasy, ale ne všechny se hodí k jídlu a ani se nedají sbírat po celý rok. Nejlepší pro sběr většiny druhů je konec zimy a jaro, než se voda ¨ohřeje¨. Pro mě to znamená vlézt do moře poprvé když má 1°Celsia, když pak v dubnu teplota vyskočí na 7 stupňů, tak si připadám jako na dovolené.

Zimní sběr mořských řas, Švédsko

Červená, zelená, hnědá

Existuje asi 10 000 druhů mořských řas.Řasy rostou kolem pobřeží celého světa, rostou jak v tropech, tak i v ledových krách Arktidy a Antarktidy a některé rostou volně plovoucí na hladině moře.

Mořské řasy jsou jednoduché mořské rostliny, nemají kořeny, stonky, květy ani neplodí ovoce. Nemají ani cévy vedoucí vodu a živiny.Místo toho, jeho tělo se skládá z poje, kterým se přicementují k útesům, stélky a lamely. Jako jiné rostliny, potřebují k životu slunce, a proto rostou nejčastěji při hladině, ale některé řasy rostou až ve 250metrové hloubce.

Mořské řasy, jsou velmi rozmanité, mají různé tvary, barvu, dorůstají rozdílné velikosti. Některé z řas, které se užívají k jídlu mají pár centimetrů, ale jsou i druhy které dorůstají desítky metrů a tvoří husté lesy pod hladinou moře.

Mořské řasy se dělí podle zastoupení fotosyntetických barviv do tří skupin:

• červené řasy (Palmaria, Nori, Karagenan)
• zelené řasy (mořský salát, řasa trávová)
• hnědé řasy, chaluhy (Kombu, Kelp, Chaluha bublinatá)

5 mých oblíbených mořských řas ze Skandinávie: kombu, kelp, karagenan, chaluha bublinatá a zelená řasa Ulva.

Použití

Mořské řasy mají široké využití. Kromě toho, že se řasy dají použít přímo, jako mořská zelenina, při vaření, dají se také výborně použít jako doplněk stravy ve formě různých koření, přidáním do koktejlů, nebo do těsta ve formě mouky z řas. V neposlední řadě namleté slouží také jako zdravá náhrada soli.Do jídla se přidávají nejenom pro své nutriční vlastnosti ale také proto, že obsahují pátou chuť UMAMI.

Výtažek z mořských řas, alginát, se přidává do velké řady produktů, od zubní pasty, přes čokoládu, po zmrzlinu jako zahušťovadlo. Jako zahušťovadlo se dá použít i Vás doma, jako veganská náhrada želatiny.

Já osobně používám řasy, v malém množství, denně. Přidávám je v podstatě do všeho, co jím. Většinou namleté, nebo jako sezamové koření. Rýži nebo kus-kus bez koření řas si už ani nedokážu představit, moje děti je nejraději chroupají jen tak sušené, jako čipsy, zapečené v tyčinkách nebo si je sypou třeba i na pizzu.

Přikládám foto dnešní večeře, tatarák z lososa a manga se zelenou řasou Ulva, a chaluhou bublinatou.

Tatarák z lososa, s mangem,  zelenou řasou Ulva a chaluhou bublinatou