Jak se sbírají mořské řasy

 

 

4 nejdůležitější zásady pro sběr mořských řas

 

Mořské řasy sbírají lidé v pobřežních oblastí po tisíce let. Důležité ale je, abyste si vždy vybírali řasy, které jsou čisté a dobře chutnají.

Na to, aby řasy takové byly, je potřeba při sběru dodržet tyto kroky.

 

 

1. Čistá voda

 

Výhody toho, proč se řasy jí jsou především v jejich složení. Mořské řasy zjednodušeně řečeno do sebe přebírají složení okolní vody, a proto je tak důležitá, kde řasy, které chceme jíst, rostou. Složení čisté mořské vody je velmi podobné lidské plazmě. Právě proto, že řasy berou všechny své živiny z mořské vody, jejich složení také koresponduje se složením plazmy a řasy naše tělo tím pádem výborně metabolizuje.

 

 

 

My máme to štěstí, že sever Švédska a Norsko jsou málo obydlené oblasti. Tam kde sbíráme řasy my neústí do moře velké řeky, které by vodu znečišťovali a zemědělství je u těchto pobřežních oblastí, díky skalnatému podkladu a drsnému podnebí, velmi omezené. Velké průmyslové továrny tady taky chybí.

Kvalita vody je u nás také pravidelně monitorována a výsledky veřejně publikovány.

S řasami je to podobné, jako s plody nad hladinou, třešně u rušné silnice sbírat nebudete, tak jak ani my nebudeme sbírat řasy v přístavech nebo v místech kde pobřeží silně obydleno. Vždycky proto sbíráme řasy kolem ostrovů, co nejdále od pobřeží, kde jsou silné proudy a voda se neustále obměňuje.

 

 

 

 

2. Technika při sběru udržitelné pro přírodu

 

Je důležité vybírat si řasy, které jsou sbírány pečlivě a ručně, protože jenom tak máte jistotu, že řasy nejsou při sběru zničeny, ale že můžou příští rok znova narůst. Mořské řasy vytváří velice důležitý ekosystém pro celou řadu živočichů, mnohé se taky dožívají několika let a stejně tak, jako ostatní fotosyntetizujíci rostliny, spoluvytváří kyslík, který dýcháme. Pokud se řasy odtrhnou od útesu i se svým cementovým úponem, je to jako vytrhnout pažitku i s kořenem.

My sbíráme naše řasy nůžkami, kde odstřiháváme pouze nové konce řas. To jsou ty nejnovější odrostky, které na sobě nemají žádné usazené organismy a jejich sběr neporuší řasu jako takovou.

Řasy taky sbíráme jen jednou za rok na stejném místě, abychom je nevyplenily a mohli se za rok pro nové řasy zase vrátit.

Ve většině zemí příliv a odliv ovládá pobřeží, řasy jsou za odlivu odhaleny a dají se sbírat, jak se říká, suchou nohou. Je tomu tak například v Irsku, Francii nebo i Norsku. Tak to my ale ve Švédsku nemáme. Rozdíl přílivu a odlivu je zanedbatelný, a proto my se, pro naprostou většinu řas, potápíme . Nebo alespoň musíme do moře a řasy sbíráme při šnorchlování. To je sice náročnější postup sbírání, než ve většině zemí, ale zato máme zaručené, že řasy nejsou znečištěné, například od ptáků.

 

 

 

 

3. Správná sezóna sběru

 

Řasy, stejně jako suchozemské rostliny prochází obdobím vegetačního klidu a vegetačního růstu. Nejpříhodnější pro sběr řas je období od února do června.

Protože je voda ve Švédsku v zimě velmi chladná a mělké moře kolem pevniny skoro každý rok zamrzá, migruje většina  mořských obyvatelů (kromě mušlí a ústřic) na zimu do větších hloubek, kde je teplota vody vyšší.

Živočichové se vrací zpět do mělkých vod v prvních dubnových týdnech, až voda dosáhne kolem 7 stupňů. Mnoho živočichů v řasách nachází útočiště a začnou se i na řasách usazovat, proto se sběrem spěcháme, dokud jsou řasy krásně čisté a bez těchto obyvatelů.

Řasy jako Chaluha bublinatá, Řasa zoubkovaná nebo Kelp se začínají sbírat nejdříve, jen co se vytvoří nové odrostky. Někdy už nedočkavě čekáme, až se rozlomí ledové kry, aby mohl sběr začít.

 

 

 

Nejlepší pro sbírání Kombu, královny řas, je duben až červen. I v průběhu těchto tří měsíců se Kombu ohromně mění, z tenké křehké světlé řasy doroste v silnou, tmavou, skoro až kožnatou rostlinu, která má na konci června až dva metry na délku.

Bubliny chaluhy bublinaté, které jsou neuvěřitelně dobré samy o sobě se sbírají jenom od března do května, pak už se voda oteplí a řasy patří mořským živočichům, kteří si z nich vytvoří domov. To platí i pro karagenan a ostatní malé řasy.

 

 

 

Konce Řasy vázané začnou v březnu tvořit na svých koncích výrůstky připomínající vítězné V, protože tyto řasy dospívají a rostou pomalu a dožívají se i několik desítek let, sbíráme právě jen ta vítězná V, zatím hlavně do restaurací. Letos poprvé i na prodej, sledujte naši letošní sběrovou sezónu na www.atlanticus.cz.

 

 

 

Zelené řasy u nás rostou jako jediné těsně nad hladinou moře a tvoří husté trávníky od března do května. Dají se jako jedna z výjimek opět sbírat i na podzim, když se voda opět ochladí.

 

 

 

Pokud vás řasy zaujali, víc o nich a o tom, jak se dají jednoduše použít najdete na https://www.atlanticus.cz

 

4. Sušení a uchovávání mořských řas

 

Sbírání řas je ta lehká část. Práce podle mě je hlavně řasy rychle a dobře usušit a správně skladovat. Malé řasy se suší v sušičkách poté, co projdou několikaterou kontrolou,
Zelené řasy se ještě předtím 2krát perou. Velké chaluhy se zavěšují na sušáky a uschnou přirozeně.

 

Řasy se pak musí skladovat na teplém suchém místě, aby do sebe zbytečně nenasákly vlhkost ze vzduchu. Především pro zelené řasy a Kelp platí skladovat je v temnu, jinak pomalu začnou ztrácet své přirozené barvivo. Při správném skladování řasy vydrží několik let.

Po několika měsících se na řasách může utvořit bělavý povlak. To neznamená, že by řasy plesnivěly. Je to jednoduše sůl a cukry (jako mannitol) obsažené v řasách, které se časem vyloučí na povrch řas.

Mořské řasy, zelenina z moře

 

Ještě před čtyřmi lety by mě nenapadlo, že budu sbírat a prodávat řasy. Vlastně jsem o nich ani moc nevěděla. Prakticky jsem znala mořské řasy jako něco, na čem se dá uklouznout, když se jde člověk z 20 kilovou potápěčskou výstrojí do moře. Nebo něco, co se o vás nepříjemně otírá, když vylézáte po koupání z moře na břeh.

Ale že by je měl člověk jíst? A Proč vlastně? Řasy, jako jídlo, jsem znala okrajově, z japonské kuchyně, z Miso polévky, jako Nori, řasu, kterou se obaluje suši nebo salát Wakame. Vědomě, jsem kvůli jejímu složení jedla pouze sladkovodní Chlorelu, kterou léta užívám vždy při prvních příznacích nachlazení.

Před čtyřmi roky jsem se přestěhovala do Švédska a dostala jsem nabídku sbírat a prodávat místní mořské řasy do restaurací. V tu chvíli jsem se začala zajímat co je vlastně na řasách tak zvláštního, proč jsou tak žádané kuchaři nejlepších restaurací, a to nejen ve Skandinávii.

Zjistila jsem, že řasy se normálně jí v Asii, Evropě i Americe.

 

 

Zelenina z moře

 

Mořské řasy jsou vlastně divoká zelenina z moře, alespoň tak jsou označené francouzskou kuchyní. Mořské řasy jsou také často označovány jako super-zelenina, protože obsahují řádově více minerálů a vitamínů, než třeba květák.

Dokonce i malá pravidelná spotřeba mořských řas splňuje denní minerální požadavky dospělého. Ve východních kulturách jsou mořské řasy, především Kombu, zařazovány do jídelníčku po tisíciletí a jsou navíc považovány za zdroj dlouhověkosti.

Obsahují vysoké obsahy vitamínů A, B1, B12, C, D, riboflavinu, niacinu, kyseliny listové, mastných kyselin (zejména omega-3 a omega-6) a nejméně 56 různých minerálů a stopových prvků, jako je železo, měď a jód.

Mořské řasy také obsahují přírodní antioxidanty, bílkoviny a májí schopnost eliminovat z těla těžké kovy. Polysacharidy, obsažené v mořských řasách působí jako vláknina v našem trávicím systému, navozující pocit sytosti a podporující redukční diety.

 

 

Scandinávské řasy

 

Skandinávie se vyznačuje poměrně chladnou vodou po celý rok a nízkým obydlením. Moře je zde, na rozdíl od silně obydlených oblastí jinde ve světě, čisté. Důležité pro sběr řas je, aby rostly v čisté vodě, protože přijímají všechny své živiny přímo z mořské vody.

Čistota mořské vody, obsah solí a teplota vody mají velký vliv na obsah funkčních látek v mořských řasách. Mořské řasy, které jíme doma, a ze které sbíráme rostou většinou podél Švédského pobřeží Bohuslänu. Ale pro určité druhy mořských řas, jako jsou Palmaria, jezdíme na nejzápadnější ostrovy Norska. Blog, jak sbíráme řasy najdete na https://www.atlanticus.cz.

V asijských zemích pocházejí z velké většiny z farem. Mořské řasy se lehce pěstují, protože rostou velice rychle a jejich produkce nezatěžují přírodu, protože se nemusí hnojit a naopak, zlepšují kvalitu vody a vytvářejí útočiště pro mnoho druhů živočichů.

Ve Skandinávii naopak farmy na mořské řasy teprve začínají a naprostá většina řas ze Skandinávie stále pochází z divokého sběru. Protože jsou sbírané ve volné přírodě, mají jinou, sytější chuť, než ty asijské.

Ve skandinávských vodách nejsou žádné jedovaté mořské řasy, ale ne všechny se hodí k jídlu a ani se nedají sbírat po celý rok. Nejlepší pro sběr většiny druhů je konec zimy a jaro, než se voda ¨ohřeje¨. Pro mě to znamená vlézt do moře poprvé když má 1°Celsia, když pak v dubnu teplota vyskočí na 7 stupňů, tak si připadám jako na dovolené.

 

 

Červená, zelená, hnědá

 

Existuje asi 10 000 druhů mořských řas.Řasy rostou kolem pobřeží celého světa, rostou jak v tropech, tak i v ledových krách Arktidy a Antarktidy a některé rostou volně plovoucí na hladině moře.

Mořské řasy jsou jednoduché mořské rostliny, nemají kořeny, stonky, květy ani neplodí ovoce. Nemají ani cévy vedoucí vodu a živiny.Místo toho, jeho tělo se skládá z poje, kterým se přicementují k útesům, stélky a lamely. Jako jiné rostliny, potřebují k životu slunce, a proto rostou nejčastěji při hladině, ale některé řasy rostou až ve 250metrové hloubce.

Mořské řasy, jsou velmi rozmanité, mají různé tvary, barvu, dorůstají rozdílné velikosti. Některé z řas, které se užívají k jídlu mají pár centimetrů, ale jsou i druhy které dorůstají desítky metrů a tvoří husté lesy pod hladinou moře.

Mořské řasy se dělí podle zastoupení fotosyntetických barviv do tří skupin:

• červené řasy (Palmaria, Nori, Karagenan)
• zelené řasy (mořský salát, řasa trávová)
• hnědé řasy, chaluhy (Kombu, Kelp, Chaluha bublinatá)

 

 

Použití

Mořské řasy mají široké využití. Kromě toho, že se řasy dají použít přímo, jako mořská zelenina, při vaření, dají se také výborně použít jako doplněk stravy ve formě různých koření, přidáním do koktejlů, nebo do těsta ve formě mouky z řas. V neposlední řadě namleté slouží také jako zdravá náhrada soli.Do jídla se přidávají nejenom pro své nutriční vlastnosti ale také proto, že obsahují pátou chuť UMAMI.

Výtažek z mořských řas, alginát, se přidává do velké řady produktů, od zubní pasty, přes čokoládu, po zmrzlinu jako zahušťovadlo. Jako zahušťovadlo se dá použít i Vás doma, jako veganská náhrada želatiny.

Já osobně používám řasy, v malém množství, denně. Přidávám je v podstatě do všeho, co jím. Většinou namleté, nebo jako sezamové koření. Rýži nebo kus-kus bez koření řas si už ani nedokážu představit, moje děti je nejraději chroupají jen tak sušené, jako čipsy, zapečené v tyčinkách nebo si je sypou třeba i na pizzu.

Přikládám foto dnešní večeře, tatarák z lososa a manga se zelenou řasou Ulva, a chaluhou bublinatou.